Číšník, montér, učitelka. Neuvěříte, čím si tyto české hvězdy vydělávaly před slávou!

  • Iva Janžurová
    3. května 2025 | 06:00

    Za každým známým jménem se skrývá kus práce, obyčejného života a někdy i nelehké dřiny. Příběhy těchto osobností nám připomínají, že ke slávě má otevřené dveře každý – pokud má odvahu jít za svým snem.

    Často máme pocit, že slavní lidé se už narodili s mikrofonem v ruce, nebo že stojí na jevišti už od kolébky. Jenže realita bývá mnohem prozaičtější. Než se zapsali do dějin českého divadla, filmu nebo hudby, museli si na živobytí vydělávat v úplně běžných profesích. A právě tato „obyčejnost“ je dělá ještě sympatičtějšími. Čím se živili tito slavní, než se stali hvězdami? 

  • Karel Gott – elektromontér v ČKD

    Autor: Profimedia.cz

    Než se stal symbolem české populární hudby, byl Karel Gott jedním z mnoha mladých mužů, kteří každé ráno mířili do továrny. Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na výtvarnou školu si zvolil jinou cestu – vyučil se elektromontérem. Nastoupil do slavného pražského podniku ČKD Stalingrad, kde pracoval ve zkušebně elektrických strojů. Práce to nebyla lehká, ale jak sám později říkal, dala mu disciplínu a naučila ho vážit si toho, co člověk získá vlastním úsilím.

    Zpěvu se tehdy věnoval spíše ve volném čase – chodil na hodiny, zpíval po kavárnách a snil. Jeho talent však nešlo přehlédnout. V roce 1960 se dostal na Pražskou konzervatoř a pak už se vše rozběhlo – první nahrávky, titul Zlatý slavík, vystoupení po celé Evropě. Ale ten kluk v montérkách v něm zůstal. Pokorný, pracovitý, s úctou k lidem.

  • Iva Janžurová – učitelka na základní škole

    Autor: Blesk:CNC / David Kundrát, Pavel Machan, Marek Pátek, Martin Hykl

    Dnes ji považujeme za legendu české herecké scény – má za sebou desítky rolí ve filmu, divadle i televizi. Ale než se tak stalo, stála Iva Janžurová před úplně jinou výzvou. Po absolvování pedagogického gymnázia v Českých Budějovicích krátce učila na základní škole. Sama přiznává, že ji práce s dětmi bavila a že si dodnes pamatuje tváře svých prvních žáků.

    Učitelská profese jí dala něco, co si přenesla i na jeviště – schopnost vnímat lidi, naslouchat a pracovat s emocemi. A možná i proto působí v každé roli tak opravdově. Učitelkou mohla zůstat, ale touha po divadle byla silnější. Po přijetí na DAMU se její cesta definitivně změnila – a české publikum na tom jednoznačně vydělalo.

  • Zdeněk Svěrák – učitel češtiny a ruštiny

    Autor: Blesk:CNC / Pavel Machan

    Zdeněk Svěrák je jméno, které má v české kultuře výjimečné místo. Málokdo ale ví, že svou profesní dráhu začínal jako učitel – nejprve učil na Základní škole v Měcholupech, později na Gymnáziu v Žatci. Učil češtinu a ruštinu a jeho žáci na něj dodnes vzpomínají s úsměvem. Prý byl přísný, ale spravedlivý – a hlavně vtipný.

    Práce učitele mu dala hluboké porozumění jazyku a také schopnost vystihnout pointu. Tyto dovednosti se později přetavily do jeho scenáristické i herecké tvorby – ať už šlo o Járu Cimrmana, film Kolja, nebo knížky pro děti. A kdoví – možná právě při psaní domácích úkolů vznikly první nápady na slavné dialogy.

  • Josef Kemr – prodavač, číšník, promítač i elektromontér

    Autor: Profimedia.cz

    Josef Kemr nebyl jen výjimečný herec, ale také člověk s bohatými životními zkušenostmi. Než se mu otevřely dveře divadel, musel si vydělávat jako kdekdo – a mnohdy v profesích, které neměly s uměním nic společného. Byl prodavačem v obchodě, číšníkem v kavárně, promítačem v kině i elektromontérem.

    Všechny tyto zkušenosti se ale promítly do jeho herectví. Uměl zahrát obyčejného člověka s takovou přesvědčivostí, že jste mu to věřili do posledního gesta. Kemrův životní přístup byl prostý – pokora, pracovitost a humor. A právě díky tomu ho diváci milovali nejen na obrazovce, ale i v zákulisí.

  • Karel Heřmánek – zedník na stavbě

    Autor: profimedia.cz

    Jeho podmanivý hlas a výrazná tvář jsou známé z filmů i divadla. Ale než začal recitovat Shakespeara a bavit diváky v pohádkách, vozil na stavbě kolečka s maltou. Po absolvování stavební průmyslovky nastoupil Karel Heřmánek jako zedník. Práce to byla tvrdá, fyzicky náročná, ale naučila ho vytrvalosti.

    Teprve později, když ho to začalo táhnout k divadlu, se rozhodl podat přihlášku na JAMU. Vzpomínal, že jako jeden z mála uchazečů věděl, co znamená opravdová fyzická práce – a že o to víc si vážil každé možnosti být na jevišti. 

  • Jan Révai – automechanik a tanečník

    Autor: Profimedia.cz

    Než se stal známým hercem, kterého si diváci pamatují z filmů jako Rebelové nebo seriálu Ordinace v růžové zahradě, měl Jan Révai úplně jiný životní plán. Vyučil se automechanikem a chvíli se tomuto řemeslu i věnoval. Ale jak sám říká, od oleje a šroubů ho to nakonec znovu zaválo ke sportu – konkrétně k tanci.

    Révai se zamiloval do latinskoamerických tanců, ve kterých to dotáhl na velmi slušnou úroveň. Uspěl v konkurzu do legendární taneční skupiny UNO, kde jeho pohybový talent začal být nepřehlédnutelný. Právě díky tanci se postupně dostal k divadlu, televizi i filmu. A tak se z kluka v montérkách stal jeden z nejvýraznějších českých herců své generace – s pohybem v krvi a energií na rozdávání.

Autor: Ema Malá, Prostě fenomén
Diskuse ke článku
.
OSZAR »